Prago.info Langweil a Čumná Praha Pražské čtvrti Letná O Letné
O Letné
Napsal Václav Kostlán   
Čtvrtek 29.11.07 01:09
Počet přečtení: 4493
Klíčová slova: Langweil,Letná

Ulice na Letné




O letenských domech


Na Letné je 60 ulic a veřejných prostranství a na nich 1107 domů a dalších staveb. Mnohé z nich jsou obyčejné, snaživé městské domy, jakých najdete v každé pražské čtvrti přehršel nebo i trochu víc. Jako Pražanovi, který na Letné bydlí už téměř 35 let, mně však nemohlo ujít, že je zde mimořádně velký podíl domů, které obyčejné nejsou, i když se tak třeba na první pohled tváří.

Chodil jsem proto kolem nich a vrhal i druhé a třetí pohledy. A viděl jsem! Viděl jsem něco, o co se chci s vámi rozdělit. Máte-li zájem, dívejte se se mnou.

Viděné jsem pilně doplňoval informacemi - z internetu, knih, časopisů i vlastních pozorování a získané poznatky jsem napěchoval do databáze. Výsledek máte nyní před sebou. Více než 530 letenských domů, o kterých jsem zjistil více, než jen pouhou adresu, zde má svou stránku a asi 350 z nich také fotografii.

Své stránky tu mají i architekti, kteří domy vymysleli, výtvarníci, kteří je vyzdobili, ale i lidé, kteří v nich bydleli. Dohromady okolo 300 lidiček, kteří pro Letnou něco udělali.

To můžete udělat i vy. Nenašli jste tu nic o svém domě? Znáte dům, který by tu měl být? Neváhejte a pošlete svůj příspěvek na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . A nemusíte se omezovat jen na Letnou - sbírám celou Prahu!

alt



Co je to LETNÁ ?


Etymologicky

Leteň, nověji Letná = osluněné místo, místo na slunci, vyhřívané místo. Název není ojedinělý. Svoji Letnou mají např. Kladno, Plzeň, Teplice, Děčín, Liberec, Mimoň, Lomnice nad Popelkou, Jičín, Kostelec nad Labem, Olomouc, Zlín a dokonce i Košice.

Orograficky

Jeden z původních devíti pražských vrchů. Dalšími jsou: Opyš (vrch Pražského hradu), Petřín, Strahov, Vyšehrad, Vítkov, Zderaz, Skalka a Bílá hora.

Geograficky a geodeticky

Letná není katastrálním územím nebo pražskou čtvrtí. Je to pomístní název odvozený od názvu jednoho z pražských kopců, který přešel i na území jeho svahů a jeho okolí. Proto je Letná je pojem subjektivní, každý si může určit její hranice tak, jak to cítí.

Jisté je jen to, že Letná leží na území dvou pražských katastrů - Bubenče a Buben (od roku 1850 Holešovice-Bubny, od roku 1960 už jen Holešovice). Hranici mezi nimi od západu k východu tvoří nejdříve třída Milady Horákové, potom Kamenická ulice, buštěhradská dráha, ulice U Výstaviště a nakonec Děčínská dráha. Zástavba je na obou katastrech natolik propojena, že některé ulice (Ovenecká, U Studánky aj.) procházejí zcela plynule oběma katastry, aniž by bylo znát nějaké rozhraní.

Bývalá bašta sv. Máří Magdalény s Kramářovou vilou, Letenský profil (poslední zbytek původního, lidmi neotesaného letenského útesu pod Kramářovou vilou), starší průkop letenským svahem (od Valdštejnových dob zvaný Pražany Myší díra, jinak ulice Pod Bruskou) a novější souběžný průkop (Chotkova silnice) leží v katastru Hradčan a Malé Strany. Tento kousek Letné správuje Praha 1, zatímco několik domů v ulicích Gogolova a Na baště sv. Tomáše Praha 6. Jinak je celičká Letná na území Prahy 7.

Další zajímavé plochy jsou dnes už vnímány jako součást Pražského hradu, přestože se nenacházejí na jeho kopci, ale, odděleny od něj Jelením příkopem, na protilehlém protáhlém Letenském hřbetu. Jsou to Chotkovy sady, Královský letohrádek, Královská zahrada a Mariánské hradby s Píseckou bránou.

V této souvislosti bych rád upozornil na dvě katastrální kuriozity. První z nich je kaplička sv. Máří Magdalény stojící pod letenským svahem u Čechova mostu. Při první katastraci se dostala do území Buben a spolu s ním se stala součástí katastru Holešovic. Při výstavbě Čechova mostu se jeho levobřežní předpolí vč. kapličky stalo součástí katastru Starého Města. Při rozšiřování mostu v 50. letech 20. století byla kaplička fyzicky přesunuta asi o 50 m a tak se na krátký čas dostala zpět do katastru Holešovic, ale jen proto, aby se jako součást území mezi Čechovým mostem a ulicí U plovárny vrátila ke Starému Městu. Jako stavba je však zapsána v katastru Malé Strany, což je podmíněno historicky - sloužila totiž jako poutní místo právě obyvatelům Malé Strany. Tak si to přeberte.

Druhou katastrální kuriozitou je území Výstaviště. I v oficiálních dokumentech a adresářích najdete sdělení, že se nachází v Holešovicích. Pravdou ovšem je, že toto bohulibé zařízení v Holešovicích není a nikdy tam nebylo. Stejně, jako celá Královská obora (Stromovka), ze které bylo území vyňato u příležitosti Jubilejní výstavy 1891, leží Výstaviště v katastru Bubenče. Dokonce ani plochy v okolí, které dnes patří do katastru Holešovic, nejsou původně holešovické, ale patřily ještě k obci Bubny. Docela by mne zajímalo, kdy a jak do obecného povědomí prosákl tento holešovický omyl.

Moji Letnou vymezuje na západě Badeniho ulice, na jihu Letenský svah zakončený Vltavou, na severu Královská obora, které roduvěrný Pražák neřekne jinak než Stromovka a na východě Bělského ulice zvaná dnes buhví proč Dukelských hrdinů.

Pro účely tohoto webátka jsem ji ještě, nechť mi zarytí holešovičtí patrioti prominou, rozšířil o tu část Buben, které se rozprostírá mezi ulicí Dukelských hrdinů a Bubenskou ulicí a o Bubenské nábřeží až k Pražské tržnici, neboť tato část Prahy 7 má s Letnou nedělitelně shodný historický a urbanistický vývoj, na rozdíl od Holešovic (tedy té části dnešních Holešovic, která v minulosti byla samostatnou obcí Holešovice a nepatřila tedy k obci Bubny). Odlišný vývoj byl zapřičiněn zejména tím, že Bubny a Holešovice byly od sebe časně, kolem roku 1850, odděleny Děčínskou dráhou a územně se již nikdy nespojily, na rozdíl od spojení politického, které trvá od sedmdesátých let 19. století.

alt



Historicky

Praha získala své první opevnění ve 13. století v obavě před najezdy Tatarů. V té době tvořilo Prahu Staré Město, Malá Strana a Pražský hrad s podhradím ještě ne zcela územně propojeným s Malou Stranou. Letné se tato fortifikace ještě nedotkla, neboť od severu nebylo město chráněno hradbami, ale Vltavou.

Také druhé (gotické) opevnění kolem Nového Města a Malé Strany šlo mino Letnou. Zato barokní opevnění zasáhlo Letnou zhruba v rozsahu dnešních Letenských sadů, které tu na jeho místě nechal zřídit Jakub Wimmer a jeho následovníci. Poslední zbytek barokního opevnění najdete dnes v západním koutě Letenské pláně. Stojí tu bašta sv. Maří Magdalény a na ní Kramářova vila (Státní vila).

Letenská pláň byla mnohokrát hostitelem vojenských táborů, které tu postavil každý, kdo přišel dobíjet Prahu od severu nebo západu (na protilehlé straně měla podobnou pověst pankrácká pláň, kde se zase usazovali válečníci přicházející od východu a jihu, aby se pak pokusili dostat se do Prahy přes Vyšehrad). V případě Letné mohli vojáci jen těžko odolat. Vždyť tu měli Prahu přímo na dosah a na dohled, od 17. století i na dostřel. Mezi nimi a Prahou ležel jen příkrý útes letenského svahu a Vltava.

Odtud pozoroval liška ryšavá Zikmund porážku svých vojsk od husitů pod Vítkovem, odtud stříleli na Prahu Habsburkové, Pasovští, Francouzi, Prusové, Švédové a jistě i mnozí jiní. A to je také příčinou toho, proč zde historicky nevzniklo stálé osídlení. Kdo by si tu stavěl chalupu, když by mu jí každou chvíli nějaký ten žoldnéř vypálil. Nejbližší stálé osídlení tvořily dvě vsi.

Přední Ovenec na severním a Bubny na východním úpatí Letné. Z Předního Ovence se stal dnešní Bubeneč a z Buben západní polovina dnešních Holešovic. Letnou velmi ovlivnilo i sousedství Královské obory, zkrze níž vedla cesta přes vltavský brod do Zadního Ovence (dnešní Troje) a dále.

Podrobnější povídání najdete např. v Hobuletu nebo tady.



alt



Architektonicky

Letenskou zástavbu výrazně ovlivňuje jednak půdorys a jednak svažitost. Zastavěná část Letné má tvar nahoru se zvedajícího klínu vraženého mezi Královskou oboru a Letenské sady (resp. Letenskou pláň). Klínovitost podporuje i vedení základních komunikací, které má ještě středověký původ. Dnešní třídy Milady Horákové a Veletržní, původně cesty z Holešovic a Libně na Pražský hrad, se sbíhají na Letenském náměstí v ostrém úhlu. Již zběžný pohled na mapu vám prozradí neobvykle vysoký počet ostrých a tupých úhlů, které spolu svírají letenské ulice. A nejen ulice, ale i parcely! Poněkud srandovním důsledkem je např. to, že téměř jedna celá strana třídy Milady Horákové je postavena na kosých parcelách. Od Veverovy ulice až po Letenskou poštu není až na několik roháků žádný dům, který by disponoval pravými úhly. Je to hezky vidět na nárožích, domovních štítech a ve dvorech.

Soustavně začalo být území Letné zastavováno až koncem 19. století. Předtím tu po staletí byly vinice a zahrady. Jedinou stálou, mnohokrát obnovovanou stavbou byl viniční lis (Weinpress), jehož sklepení se dochovalo dodnes. Smutnou pověst Letné jako sídelního místa potvrdil osud letohrádku Belvedere, který vévodil Letné jen pár desítek let, než ho Francouzi kolem roku 1740 vyhodili do povětří. Pražanům se po něm asi stýskalo, protože jeho název přidělili hned několika dalším stavbám - Královskému letohrádku (Letohrádku královny Anny), původnímu hotelu Belvedere (dnes studentská kolej Mikuláše Alše Na výšinách 2), slavné kavárně Belvedere na rohu Korunovační a Čechovy ulice (dnes spořitelna), krásnému secesnímu domu v Kamenické ulici č. 2 a nakonec i současnému hotelu Belvedere.

Obrovským stavebním podnětem byla Jubilejní výstava 1891, která dala vzniknou Výstavišti a jeho pavilónům, zpravidla několikrát přestavovaným pro některé následující výstavy. Z této doby pochází také např. čtyři Zeyerovy domy nebo budova První občanské záložny v Holešovicích - Bubnech na Dukelských hrdinů.

Samostatnou kapitolku tvoří letenská secese. Tvrdím, že je to právě secese, která dává Letné její image, neboť je to zcela určitě nejrozmanitější secese ze všech pražských secesí. Najdete tu na pětníku zástupce všech secesních směrů, od romantických férií rytíře Klenky z Vlastimilu až po čirý purismus.

Ani bouřlivý stavební rozvoj z konce 19. století a z let před 1. světovou válkou nestačil zaplnit všechna letenská stavební místa, takže konečnou podobu dala Letné výstaba meziválečná, zejména pak výstavba funkcionalistických domů a obytných souborů (Veletržní palác, Elektrické podniky, Molochov, domy Zemské banky s kinem Oko aj.), z nichž některé byly dokončeny až v prvním roce německé okupace (např. Zemědělské muzeum nebo obytné domy Zemské banky s prodejnou Baťa a kinem Oko). Charakteristické pro Letnou je, že tyto moderní domy jsou do zástavby vtroušeny a nevytváří, až na jednu výjimku (Malý Berlín), souvislé bloky.

Staveb z doby po 2. světové válce na Letné moc nemáme. Jsou to jednak školní budovy (Gymnázium Nad štolou, některé mateřské školky) a specializované stavby (např. Expo '58, Park hotel, Planetárium, budova Konzolidační banky (Konzolidační agentury), Ruská ambasáda vč. obytného domu v Ovenecké ulici aj.).

alt



Letenské okrsky

Pomineme-li malý kousíček Hradčan na západním okraji leteneské pláně, leží Letná na území dvou pražských katastrů - Bubenče a Holešovic. Holešovická část byla do 19. století samostatnou obcí Bubny s vlastním katastrálním územím. Hranici mezi oběma katastry tvoří třída Milady Horákové, Kamenická ulice, Buštěhradská dráha a ulice U výstaviště.

Letná není ani pražskou čtvrtí. Je to jen pomístní název odvozený od jednoho z pražských kopců, který přešel i na jeho okolí. Není nijak definována, každý si proto může určit její hranice tak, jak to cítí.

Moji Letnou vymezuje na západě Badeniho ulice, na jihu Letenský svah zakončený Vltavou, na severu Královská obora (Stromovka) a na východě třída Dukelských hrdinů. Pro účely tohoto webátka jsem ji ještě, nechť mi zarytí holešovičtí patrioti prominou, rozšířil o tu část Holešovic, která se rozprostírá mezi třídou Dukelských hrdinů a Bubenskou ulicí a o Bubenské nábřeží až k Pražské tržnici, neboť tato část Prahy 7 má s Letnou nedělitelně shodný historický a urbanistický vývoj.

Za těchto okolností se sama nabízela možnost rozdělit Letnou na menší celky podle katastrálních území. Jako samostané okrsky jsem připojil okolní plochy s jinou než obytnou funkcí, které obyvatelé Letné považují za své přirozené zázemí - Královskou oboru, Výstaviště a Letenské sady.
Bubeneč
Holešovice
Hradčany


Královská obora
Letenské sady
Výstaviště



 
© Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript - Langweil.info «» Prago.info
Aktualizováno 3.11.2010
     
Aktualizováno Pondělí 08.11.10 14:29
 
Copyright © 2003-2011 Václav Kostlán - Langweil.info «» Prago.info. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! 1.5 je svobodný software šířený pod GNU/GPL licencí
Free Joomla Templates by Joomla2u.