Patník socialismu

Plastika pochází z doby výstavby stanice v 70. tých letech 20. stol. a vedle známého "terakotového" sousoší Vltavy je jediným pokusem oživit okolí stanice a poněkud zmenšit betonovost jejího výrazu. Dnes se na tom ještě podílí vzrostlá v době po dokončení stavby však ještě neexistující zeleň.

Zbytečnou plastiku připomínající houbu nebo jakýsi masitý čtyřlístek (nebo ještě něco jiného) neopomněli sprejeři "ozdobit" zbytečnými čmáraninami.

Vitráž

Vitráž, snad jako jediná ozdoba - skvost, měla barevně projasňovat jinak železo-skleněno-betový interier výstupní haly. Snad léty nemytí, nebo z jiných důvodů, je dnes vitráž téměř slepá. Pokusil jsem se zachytit zbytky barevnosti a tvarosloví vitráže:

Barevná Vltavská

Dnešní barevnou a malířskou výzdobu stanice přestavují grafitti:

"Skleník"

Bezděčnou výzdobu výstupní haly způsobují dlouho nemytá okna, po kterých stéká dešťová voda s rozpuštěnou omítkou. Z určitých úhlů dodávají vápenaté usazeniny oknům zajímavě rytmické šrafování. V protisvětle zapadajícího slunce vytvářejí takto upravená okna stínítka, na která se promítají stíny divoké zeleně z bezprostředního okolí: