Bohatství banátských žen vyzařuje z každého jejich slova i gesta. Můžete si být jisti, že s obřadnou pohostinností se s vámi podělí i o to málo, co mají. Vynikající a vydatná doma připravovaná strava, stále napečené voňavé koláčky. Od časného rána jsou tyto ženy na nohou, každodenní koloběh spojený s obstaráním hospodářství, dobytka, úmorné práce na poli, občas zajít (v lepším případě zajet) do vzdálené vesnice vyměnit své produkty za jiné, případně dokoupit zásoby. Vše s nesmírnou trpělivostí a pokorou. Přitom tyto ženy, které nebyly nikde zaměstnané a pracovaly jen na svých polích a hospodářstvích, nemají žádný důchod...
U starších žen budete možná překvapeni lidovým oděvem, který si udržel svoji podobu českého vesnického odívání druhé poloviny předminulého století. V současné době se ženy do těchto tradičních krojů oblékají již jen při významných událostech, jakými jsou veselky, posvícení, dožínky, taneční zábavy či pravidelné nedělní návštěvy kostela. V jejich skříních objevíte množství svisle pruhovaných či květinových blúz a sukní, spodniček zdobených krajkou, zástěr a hlavně nepřeberné množství bavlněných šátků. A tak není divu, že ani vy neodoláte pokušení a nabídce nechat se panímámou do jednoho z jejích krojů obléci... :-))
Na první pohled stejné jako všude jinde... Hravé, jen jejich hračky jsou skromnější, usměvavé i plačící, někdy trošku víc ostýchavější...
V současné době fungují téměř ve všech českých vesnicích osmitřídky. Ve Svaté Heleně byla za podpory české vlády postavena nová škola, na jejíž vybavení jsou tamní právem hrdi. Na některých školách působí i učitelé z Čech, vyslaní českým ministerstvem školství. Českyse povinně vyučuje pouze od 1. – 4. ročníku, dále je čeština již jen jako volitelný předmět. Samozřejmostí je plynný přechod do rumunštiny, není výjimkou, že děti přibírají i výuku francouzštiny, italštiny a latiny.
Celkový počet školou povinných dětí je v Banátu kolem 200. Pravdou je, že většina z nich po dosažení 18 let svého věku, odchází zpátky do Čech...
Všechny banátské české vesnice jsou rozprostřeny uprostřed členitých a civilizací dosud nezasažených kopců. Hluboké doliny, skalní útvary, jeskyně, propasti, soutěsky...Na první pohled vás zaujme velké množství závrtů, typických pro krasové oblasti. Je zde hlubší půda a vlhčí prostředí je ideální pro pěstování zeleniny a luštěnin...
Každá vesnice má svůj neopakovatelný půvab i vůni...
Rumunský Banát je místem s celkem úrodnou půdou. Pro lidi, kteří jsou odkázání výlučně na zemědělství to na jednu stranu znamená značnou soběstačnost a nezávislost, na straně druhé však nesmírnou dřinu a leckdy živobytí na samé hranici chudoby. Je místem, kde se pole oře s koňským zápřahem, obilí se seje ručně, stejně tak se sklízí...Mechanizace do těchto míst proniká jen velmi pomalu. Vzhledem k tomu, že lidé nepoužívají žádná umělá hnojiva, antibiotika, hormony, krmné moučky apod., jejich zemědělská výroba je čistě biologická...
Lidé se snaží dodržovat tradiční princip cest, kdy se však za cestu nepovažuje jen jedna konkrétní, ale pouze její trasa. Ta se poměrně často mění v závislosti na klimatických podmínkách. Tak se může stát, že při svých toulkách narazíte i na několik cest v různých rozestupech...
Různé detaily, které zaujmou snad každého. Hrníčky a kbelíky rozvěšené po plotech či zábradlích, dřevěné povozy v polích, antény či satelity v kontrastu se skromnými domky či nezbytná výbava každého hospodáře....
Pět ze šesti českých vesnic je propojeno červenou turistickou značkou, kterou zde vyznačil Klub českých turistů. Tyto značky jsou obnovovány a dokonce se vyznačují trasy nové…
S volně se pohybujícími zvířaty se setkáte na téměř každém kroku. Psi, drůbež, ovce, kozy, vrány v kupkách sena, motýli, brouci, obojživelníci, plazi…V oblasti se vyskytuje např. užovka obojková či velmi jedovatá zmije růžkatá. Se západem slunka se na náves přižene stádo krav vracející se z pastvy a s neuvěřitelnou orientací se samo „roztřídí“ do svých domovů…
Psi tvoří v Banátu samostatnou kapitolu. Na svých cestách mezi jednotlivými vesnicemi můžete narazit na ovčácké psy, kteří si vehementně hájí své území. Dokáží být velmi nebezpeční a zákeřní. I tentokrát si dva účastníci odváželi nepříjemná zranění…Není divu, že se stanete hodně obezřetnými při každém setkání s jakýmkoliv psem. Jsou však i takoví, kteří s vámi budou absolvovat desítky kilometrů, aby nakonec spokojeně spočinuli pod stolem, na kterém vy si již dopřáváte zaslouženého chladivého zlatavého moku…